osada Knížecí
1976 - Studie pro řízení výstavby rekreačních objektů individuální rekreace
V roce 1976 byla na základě požadavku Odboru výstavby a územního plánování okresního národního výboru v Děčíně vypracována objemová a zastavovací studie podnikové rekreace a rekreačních domků v katastru Knížecí jako základního podkladu k vyhlášení rekreačního území. Zpracovatelem úkolu se stal ing. arch. Václav Šuk z Ústí n. L.
Studii předkládáme ve zkrácené verzi.
Stupňující se rozsah výstavby rekreačních objektů v krajině vyžaduje, aby její výstavba – donedávna probíhající většinou zcela bezplánovitě – byla prováděna plánovitě, aby vyhovovala estetickým a hygienickým požadavkům, aby v maximální míře šetřila zemědělský půdní fond a respektovala přírodní prostředí.
Vývoj rekreační – zejména chatové – výstavby a zkušenosti z jejího řízení i provádění velmi naléhavě signalizují potřebu vytvořit pro další rozvoj výstavby objektů takové nástroje řízení, které posílí autoritu státního aparátu, zajistí stavební kázeň občanů
a poskytnou podmínky pro optimální tvorbu nejen rekreačních objektů, nýbrž i celého prostředí, vhodného pro rekreaci všeho obyvatelstva.
Jedním z prvních opatření pro dosažení nápravy v tomto úseku bylo usnesení vlády České socialistické republiky č. 138 ze dne 9. června 1971 o regulaci chatové výstavby, dále "Metodické pokyny a územně-technické ukazatele pro výstavbu objektů individuální rekreace", zpracované v řízení MVT ČSR. Ty se vztahují na objekty typu rekreační chaty, rekreačního domku a rekreační chalupy, k jejichž plánování, řízení a výstavbě poskytují potřebné informace a údaje, jež mají sloužit k cílevědomému provádění a usměrňování rekreační výstavby. Byly proto určeny nejen projektantům a stavebníkům, ale zejména pracovníkům národních výborů všech stupňů.
V návaznosti na uvedené "Metodické pokyny" vláda ČSR svým usnesením č. 270 z 1. listopadu 1973 orientovala výstavbu vhodných objektů individuální rekreace do lokalit, kterých je nežádoucí další rozvoj trvalého bydlení a jsou určeny pro rekreaci.
S účinností od 1. října 1976 vstupují v platnost zákon "O územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)" a vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj. Tímto vyhlášením a zákonem jsou jasně formulovány i zásady pro výstavbu objektů individuální rekreace, kterými se v budoucnu musí řídit všichni, kteří jsou jakýmkoliv způsobem na výstavbě rekreačních objektů zainteresováni.
ZADÁNÍ STUDIE
Jak vyplývá z citovaných legislativních opatření, základním podkladem k vyhlášení rekreačního území (a tím se samozřejmě rozumí i rekreační vesnice nebo její části, předpokladem k vymezení ploch pro výstavbu rekreačních objektů i k vydání rozhodnutí o umístění stavby je projednaný a schválený územní plán nebo urbanistická (zastavovací) studie. Na rozdíl od předchozí praxe začíná být v rekreačních lokalitách součástí této dokumentace také architektonické studie objektů, určených k výstavbě.
Odbor výstavby a územního plánování okresního národního výboru v Děčíně zadal svým dopisem zn. OVÚP-154/24-72-76-Ř/Si ze dne 9. 2. 1976 u Architektonické služby, zařízení Českého fondu výtvarných umění, Voršilská 3, Praha 1, vypracování objemové
a zastavovací studie podnikové rekreace a rekreačních domků v katastru Knížecí. Objednávka byla AS Praha přijata pod č. Z 3606 dne 5. března 1976 a na základě přípravy byla později uzavřena i hospodářská smlouva. Zpracovatelem úkolu se stal ing. arch. Václav Šuk z Ústí n. L.
VYMEZENÍ ÚZEMÍ
Knížecí je částí města Velký Šenov a má vlastní katastrální území. Část vymezeného území patří do katastru Janovka (rekreační objekty čp. 30/2, 32/3, 36/4 a trvale obydlené domy čp. 33 a 34).
POŽADAVKY ZADAVATELE
V zásadě bylo požadováno vyhledání vhodných míst pro stavbu objektů podnikové (hromadné) rekreace a rekreačních domků ve vymezeném území s případným návrhem nutného doplnění komunikační sítě a určením etapizace výstavby. Pro informaci stavebníků požádal zadavatel vypracování ideových návrhů objektů ve vzorových variantách v měřítku 1:200.
CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU
Knížecí je částí města Velký Šenov, od jehož centra je vzdáleno asi 3 km. Přístupová komunikace navazuje v sousední Janovce (asi 0,5 km západně od Knížecího) na státní silnici III. třídy č. 26515, která spojuje státní silnici II/265 se Šluknovem. Po této silnici III/26515 je vedená jediná autobusová linka ČSAD č. 43340 Dolní Poustevna – Velký Šenov – Janovka – Šluknov – Jiříkov – Varnsdorf, jejíchž poměrně četných spojů lze použít při cestách do nejbližších měst Velký Šenov a Šluknov. Do Šluknova je možno využít přímější místní komunikace, která na uvedenou státní silnici vyúsťuje asi 1 km severně od Knížecího. Z Knížecího je napojení na státní silnici II/265 jižně od Starého Hraběcí po neudržované polní cestě, využívané t.č. pouze zemědělskou dopravou. Nejbližší železniční trať prochází Velkým Šenovem – na tamní nádraží je z Knížecího asi 3 km.
Zbytky původně poměrně rozsáhlého Knížecího (německy Fürstenwalde) leží na západním úpatí vrchu Hrazený, který je jednou z charakteristických krajinných dominant Šluknovského výběžku. Zatímco dolní část Knížecího, ležící zhruba ve výšce kolem 460 m n. m., byla v uplynulých desetiletích zlikvidována, v nejvyšších polohách kolem 520 m n. m. se ještě zachovalo několik původních objektů.
Zdravé lesy na vrchu Hrazený – t.č. ve správě Lesnické mistrovské školy ve Šluknově se přimykají ke Knížecímu právě v jeho horní části, pozemky státních lesů v Rumburku leží západně od Knížecího.
Zbylé objekty a pozůstatky původních objektů jsou jinak obklopeny pozemky státního statku v Rumburku. Většinou se jedná o pastviny a o minimální údržbě, které jsou v některých polohách podmáčeny. Pouze střední a horní část Knížecího se dotýkají obhospodařovaných zemědělských pozemků – jejich bonita nedosahuje vysokých hodnot.
Z hydrologického hlediska je vymezené území situováno pod rozvodnicí Vilémovského potoka, která prochází vrcholem Hrazeného vrchu (východně od Knížecího).
Podložní vrstvy jsou převážně krystalinické hlubinné vyvřeliny. Hrazený vrch, jehož vrchol je asi 800 m východně osady, je třetihorního, vulkanického původu. Podzemní voda v tomto typu podložních vrstev je vázána převážně na pukliny, horní zvětralé vrstvy a údolní novy potoků. Mimo 2 malé vodní požární nádrže v horní a jedna v dolní části Knížecího nejsou zde větší vodní plochy.
Celkově lze toto území pro svou odlehlost i přirozené přírodní podmínky charakterizovat jako vhodné k rekreačnímu využívání po celý rok.
OBYVATELSTVO A BYDLENÍ
Podle výsledků sčítání lidu a domů z roku 1970 bylo na vymezeném území celkem 8 budov, v nichž trvale bylo obydleno 5 budov, občas obydlené 2 a neobydlená 1 budova. V 6 přízemních a 2 dvoupodlažních budovách bydlelo v roce 1970 v 5 trvale obydlených bytech (z celkového počtu 8) celkem 13 obyvatel.
Jak ukázal terénní průzkum a konfrontace jeho výsledků se starými mapovými podklady, došlo v území jako u většiny sídel ve Šluknovském výběžku v poválečném období
k výraznému úbytku budov. V Knížecím se ve vymezeném území nacházelo celkem více jak 45 budov.
Podle terénního průzkumu v létě 1976 bylo na vymezeném území:
• 7 obytných domů trvale využívaných a
• 4 obytné rekreačně využívané budovy.
Vesměs se jedná o budovy starší 30 let – zhruba polovina budov byla postavena již v minulém století z valné části ze dřeva a z kamene, případně v kombinaci s cihlovým zdivem.
Zástavba je charakteristická volnější výstavbou podél místních komunikací. Dolní část Knížecího je charakteristická velkým počtem zbytků původních budov.
OBČANSKÁ VYBAVENOST
Nejbližší prodejna smíšeného zboží a pohostinství Jednota je ve Starém Hraběcí asi 1 km západně od Knížecího po polní cestě, resp. 1,5 km po silnici. Pro nákupy se dojíždí do Velkého Šenova a do Šluknova. V Knížecím žádná občanská vybavenost není. Požární zbrojnice vedle čp. 2 je již delší dobu zrušena. Ve střední části Knížecího je kaplička Sv. Jana Křtitele – dezolátní stav ji víceméně předurčuje k brzké demolici – v horní části (mezi čp. 1 a 2) je zachovalá barokní socha, krytá skupinou lip.
KOMUNIKAČNÍ SÍŤ
Zatímco přístupové silnice mají vesměs bezprašnou živičnou povrchovou úpravu jsou ostatní místní komunikace minimálně upravované – zčásti se jedná cesty zpevněné povrchově štěrkovým posypem, nebo o cesty polní, bez plošné úpravy v celé své šířce. Minimální šířka těchto cest neumožňuje plynulý obousměrný provoz, což platí i o spojovací polní cestě do Starého Hraběcí.
ZÁSOBOVÁNÍ VODOU
Veřejné vodovodní zařízení v Knížecím není. Většina objektů je napojena soukromými vodovodními svody z dvou hlavních zdrojů situovaných nad osadou na úpatí Hrazeného vrchu. Je to jednak drenáž ústící do pramenní jímky o vydatnosti v průměru cca 0,1 l/s
a studna s horizontálními sběrači o vydatnosti cca 0,4 l/s. Oba zdroje jsou poměrně blízko sebe (asi 40 m). Voda jak vizuálně, tak dle informací místních obyvatel je velmi dobré kvality.
Přepad z jímacích jímek je sveden do místní vodoteče.
KANALIZACE
Jednotná kanalizace v území neexistuje, splaškové vody jsou převážně podchycovány do žump, jejichž kvalita co do nepropustnosti nebyla zjišťována. Lze však předpokládat, že ze starých žump může docházet k prosakování s následným ohrožováním blízkých zdrojů pitné vody.
ROZVOD ELEKTŘINY
Místní rozvodná síť je napojena na transformátor ve Starém Hraběcí západně od vymezeného území a pokrývá veškerou stávající zástavbu.
NAVRŽENÉ ŘEŠENÍ
Navržené řešení vychází ze zásady využít k nové výstavbě rekreačních objektů především původních stavebních parcel a pozemků s nimi těsně sousedících (fotografie 10) a teprve potom pozemků, které pro zemědělské obhospodařování nejsou vhodné (špatná přístupnost, nepatrná výměra, svažitost území a pod). Při výběru ploch, vhodných k zástavbě rekreačních domků bylo dbáno na to, aby nová zástavba logicky na stávající zástavbu navazovala. Nepředpokládá se oplocování pozemků, pouze oddělení rekreačně obytného území od zemědělských ploch dřevěnými ohradami.
INDIVIDUÁLNÍ REKREACE
V usnesení vlády ČSR k problematice rekreace bylo radám krajských národních výborů mezi jiným uloženo změřit výstavbu vhodných objektů individuální rekreace především na volné plochy intravilánů nestřediskových sídlišť, určených pro rekreaci. Řadou studií se však prokázalo, že takových vhodným objektem není prakticky žádná ze seriově vyráběných rekreačních chat. Proto byla již v novém zákoně a příslušné vyhlášce zavedena nová právní kategorie "rekreační domek", který nalezne své uplatnění právě při výstavbě rekreačních objektů uvnitř vesnic. Aby ale nedošlo k lavinové devastaci vesnic novou rekreační výstavbou (podobně jako tomu bylo v minulosti u volné krajiny) je třeba zajistit vedle územně-plánovacího podkladu i vhodné typy objektů – odpovídajících svou náplní a vnější architekturou pojmu "rekreační domek". Ve vymezeném území je navržena výstavba celkem 30 rekreačních domků, z toho na základech původních budov objekty číslo 3, 6, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 20, 21, 24, 25, 27 a v jejich těsném sousedství jsou navrženy rekreační domky č. poř. 4, 5, 8 a 22. Na volných plochách jsou navrženy domky č. 1, 2, 7, 9, 10, 11, 19, 23, 26, 28, 29 a 30.
Přiložené objemové studie mají budoucím stavebníkům naznačit, jaké proporce by měly nové objekty mít. Při stanovování velikosti jednotlivých objektů je nutné přizpůsobit jejich půdorysný rozměr i základům původních budov. Je nutné upozornit na skutečnosti, že na vymezeném území se bez stavebních povolení již připravuje výstavba rekreačních objektů na původních základech.
Dispoziční řešení přiložených objemových studií vychází z požadavku soustředit veškeré funkce do jedné formy o obdélníkovém půdorysu zhruba 6 x 10 až 7 x 12 m se sedlovou střechou. Velikost je odvislá případně od základů původních budov, které jsou k dispozici a od toho, uvažuje-li uživatel také umístění garáže, která nemůže být dodatečně situována v sousedství rekr. domku jako samostatný objekt.
Studie rekreačních domků vycházejí z architektonických prvků staveb, které jsou pro tuto část Šluknovského výběžku typické.
V přízemí rekreačních domků je uvažováno vždy umístění obývacího pokoje, kuchyně, event. kuchyňského koutu a hygienických zařízení. Ložnice jsou řešeny v podkroví. Uvažují se jen přízemní domky s využitím podkroví jako dalšího obytného podlaží. Garáž, dílna, sklad topiva a nářadí se uvažuje v přízemí, komora buď v přízemí nebo v podkroví.
Při výstavbě rekreačních domků je třeba dodržet tyto zásady:
• střecha: pouze sedlová, se sklonem cca 45° s použitím krytiny z břidlice, eternitu ev. plechu. Štíty obloženy dřevem nebo omítnuty. Vyloučeno je použití laminátové krytiny střech.
• zdivo: hladce omítnuté a bílené zdi z tvárnic, cihel a podobného materiálu. Části obvod. zdiva mohou být obloženy dřevěnými fošnami, případně část stavby může být provedena jako srubová (ale ne z tyčoviny).
• barvy: nátěry oken, dveří, stěn provádět v barvách bílé, hnědé až černé, tmavě zelené, u detailů lze použít červené a žluté.
Nelze používat materiálů typicky městských jako břizolit, glazovaná keramika, skleněné
a kovové obklady a umělý kámen. Stejně tak lignátové desky v důsledku svého výrazného vzhledu se těžko zapojují do krajiny. Zejména objekt minimálních rozměrů obložený lignátem totiž působí dojmem provizorním, vážně narušuje charakter sousedních objektů
a znehodnocuje i přírodní prostředí.
HROMADNÁ REKREACE
V současné době není ke hromadné rekreaci využívána žádná ze stávajících budov. Navrženo je umístění celkem 3 středisek hromadné rekreace, z toho střediska 1 ve střední a středisek 2 a 3 v horní části Knížecího. Předpokládána je výstavba oddělených objektů obytných (označeny v situaci 1:2000 je označen E1-E5) s cca 20 lůžky v každém z nich
a samostatného objektu (označení A) se stravovací, společenskou a správní funkcí. Toto řešení umožňuje postupnou výstavbu obytných objektů podle finančních možností investora.
Středisko 1 je situováno na stavebních pozemcích se zbytky základů původních budov. Realizace střediska nevyžaduje zábor zemědělských pozemků.
Střediska 2 a 3 jsou navržena na pozemcích, které jsou prakticky t. č. zemědělsky nevyužívány. Jejich realizace je vázána uvolněním ploch výběhů resp. extenzívně využívané pastviny, což je závislé na výkladu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a zákona o územním plánování
a stavebního řádu v otázce stanovení hranice intravilánu.
Vnější vzhled objektů je nutné udržet ve stejném stylu, jako navržené rekreační domky (viz přiložené studie!).
KOMUNIKACE A DOPRAVA
Stávající komunikační skelet je návrhem zachován, je však nutné vylepšit povrchovou úpravu vozovek, zejména v průtahu mezi horní a dolní částí Knížecího.
Nové přístupové komunikace jsou uvažovány pouze k rekreačním domkům. Vzhledem
k významu a využívání těchto komunikací, které budou mít víceméně charakter soukromých cest, postačí šířka štěrkové vozovky cca 2,5 m. Náklady na jejich výstavbu
a údržbu by měli hradit stavebníci rekreačních domků.
Obdobně by měly být upraveny přístupové komunikace k jednotlivým střediskům hromadné rekreace, včetně úpravy přiměřeně velkých ploch na parkování vozidel návštěvníků - rekreantů.
Neuvažuje se zprůjezdnění polní cesty do Starého Hraběcí z důvodu zachování klidu
v rekreačním území Knížecí.
Parkování soukromých vozidel se nepředpokládá na veřejných komunikacích, ale na pozemcích u jednotlivých rekreačních objektů. Garážování vozidel je možné (v souladu s citovanou vyhláškou FMTIR) pouze v garážích uvnitř objektů. Dodatečné přístavby garáží ke kolaudovaným objektům nemohou být povolovány.
Z hlediska dopravní dostupnosti tohoto území je třeba zajistit zkvalitnění veřejné dopravy zavedením většího počtu linek ČSAD ve směru od Velkého Šenova, Šluknova i od Krásné Lípy (přípoj na trať ČSD Praha – Rumburk). Po dokončení výstavby střediska by mohly některé spoje projíždět kolem čp. 36/4 a 30/2 se zastávkou na křižovatce severně od stávající kapličky.
VODNÍ PLOCHY A TOKY
Na území Knížecího pod Hrazeným vrchem vzniká potok, který se vlévá západně od Knížecího ve Starém Hraběcí do Vilémovského potoka. S ohledem na malé povodí jsou průtoky rovny prakticky vydatnosti pramenních vývěrů. Z úpatí Hrazeného vrchu (v průměru cca 0,5 l/s) na místním potůčku existovaly menší rybníčky, největší z nich byl ve spodní části Knížecího (plocha cca 0,1 ha). Místní vodoteč má v dolní části koryto zachované v přirozeném neregulovaném stavu. Potůček teče převážně luční tratí, profil v horní části je nevýrazný, mělký, roztříštěný a zarostlý. Kvalita vody v toku dle odhadu není horší než I.b. třídy čistoty vody.
Koryto se v horní části navrhuje vybudovat v nové trase, pod rybníčky v dolní části Knížecího se navrhuje koryto prohloubit a směrovat tak, aby se podchytila větší část odtoku území. Přirozený charakter je třeba zachovat. Pro ochranu vlastního toku i ochranu kvality vody se navrhuje vysázení břehového porostu o šířce 5 m minimálně na každou stranu od osy vodoteče. Hygienická ochrana toku je nutná zejména proto, že západně od Knížecího před Starým Hraběcí má být výhledově zřízena rekreační nádrž, která bude vodou zásobována právě z této vodoteče.
Mimo pečlivé údržby stávajících vodních nádrží v horní části Knížecího a již upraveného rybníčka vedle navrženého rekr. domku č. 12 je navržena obnova bývalého rybníčka v dolní části Knížecího, který by měl být nedílnou součástí uvažované rekreační nádrže ve St. Hraběcí a zároveň by plnil funkci protipožární nádrže.
ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Objekty rekreace je možné zásobovat ze stávajících zdrojů po menší úpravě. Doporučuje se doplnit sběrnou drenáž tak, aby veškerá kapacita byla svedena do nedávno vybudované studny na pozemku kat. č. 361 nad čp. 2. Nepředpokládá se, že vydatnost by byla větší než 0,5 l/s. Touto kapacitou jsou limitovány kapacity rekreačních objektů. Pro ochranu zdroje je třeba stanovit a oplotit I. pásmo hygienické ochrany, a to minimálních rozměrů 50 m proti a 30 m po svahu od místa jímání. Pro krytí špiček těsně pod jímacím zařízením je třeba vybudovat akumulaci. S ohledem na navržené obnovení rybníků není nutné počítat s požární zásobou. Voda by se zdravotně zabezpečovala ve vodojemu. Z vodojemu by byl svedený gravitační vodovodní řad podél cesty pro rekreační objekty. Pro výše uložené objekty (zejména hromadnou rekreaci 2 a 3) či objekty na úrovni vodojemu by bylo nutné u vodojemu umístit tlakovou nádrž. Bude však (v případě realizace středisek
2 a 3) vyhledat další vhodný vodní zdroj s dostatečnou kapacitou.
ODKANALIZOVÁNÍ
Navrhuje se vybudování splaškové kanalizace pro rekreační objekty a následně buď vyčištění splašků v některém typu balené čistírny (úplné mechanicko-biologické) a svedení na dočištění do rybníčka, nebo svedení do emšerské studny a odvedení mechanicky předčištěných splašků mimo povodí potoka z Knížecího s ohledem na navrhovanou rekreační nádrž na tomto potoce ve Starém Hraběcí.
Pro ochranu potoka je nutné, aby vyčištěná voda měla v dočišťovacím rybníčku zdržení alespoň 10 dnů. Z tohoto pohledu by bylo nutno patřičně zvětšit objem této nádrže, či vybudovat ještě jeden pod ní.
LIKVIDACE ODPADKŮ
Nespalitelné odpadky nelze odkládat do přilehlých lesů. Předpokládá se jejich shromažďování (popelnice ev. kontejnery) a odvoz mimo vymezené území na skládku MěNV Velký Šenov.
ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTŘINOU
Sekundární rozvod je od trafostanice podél této linky zabezpečen místní zásobovací sítí ke všem stávajícím objektům. Protože nové objekty jsou navrženy vesměs podél této linky, předpokládá se napojení na ni. Je však pravděpodobné, že vzhledem ke zvýšeným odběrům elektřiny po dokončení výstavby všech rekreačních objektů (tj. včetně středisek hromadné rekreace) bude nutné tuto linku nahradit linkou novou s příp. umístěním vlastní transformace v Knížecím.
VEGETAČNÍ KRYT
Přirozený vegetační kryt byl narušen v místech demolovaných objektů, jejichž základy či zbytky zdí jsou zarostlé křovinami.
Při výstavbě nových objektů pro rekreaci lze tyto divoce rostoucí křoviny odstranit, v maximální míře je však nutné šetřit vzrostlé stromy. V grafické příloze 1:2000 je vyznačeno, kde by měla být vysázena vysoká zeleň nová. Vysazovat ale lze jen takové druhy, které odpovídají místním podmínkám a kterým se v daném prostředí bude dařit. Úprava okolí rekreačních objektů se nesmí vymykat místním zvyklostem, t.j. travnaté plochy se solitérními stromy ev. nepočetné skupiny listnatých stromů jako lípa, javor, jasan, kaštan apod.
Nepřípustné je zřizování parkových úprav pozemků vč. rozsáhlých skalek a umísťování trpaslíků, pneumatik a podobných "uměleckých" doplňků na pozemky všech obytných (tj. včetně rekreačních) objektů.
HŘIŠTĚ
Nepředpokládá se zřizování sportovišť pro závodní sport, ale pouze úprava ploch pro provozování rekreační odbíjené a kopané. Na vyznačených navržených plochách se uvažuje buď travnatý povrch event. pouze mlatová úprava terénu. Ve střediscích hromadné rekreace jsou navrženy plochy pro dětská hřiště a situace ohniště pro pořádání táboráků.
ZÁVĚR
Dosavadní neuspokojivá bilance v organizovaném a plánovitém řízení rekreační zástavby není uspokojivá, a to především proto, že byla většinou realizována bez předchozí územně-plánovací přípravy. Tomuto nedostatku má být čeleno v budoucnu postupným zpracováváním takové dokumentace, která umožní v zájmových oblastech rekreace jejich výstavbu řídit.
Je nutné, aby všichni zúčastnění na výstavbě rekreačních domků v Knížecí respektovali ustanovení zákona č. 50/76 Sb. "O územním plánování a stavebním řádu" a na něj navazující vyhlášky FMTIR č. 83, 84, 85, 88 a 89 z roku 1976.
Studii předkládáme ve zkrácené verzi.
Stupňující se rozsah výstavby rekreačních objektů v krajině vyžaduje, aby její výstavba – donedávna probíhající většinou zcela bezplánovitě – byla prováděna plánovitě, aby vyhovovala estetickým a hygienickým požadavkům, aby v maximální míře šetřila zemědělský půdní fond a respektovala přírodní prostředí.
Vývoj rekreační – zejména chatové – výstavby a zkušenosti z jejího řízení i provádění velmi naléhavě signalizují potřebu vytvořit pro další rozvoj výstavby objektů takové nástroje řízení, které posílí autoritu státního aparátu, zajistí stavební kázeň občanů
a poskytnou podmínky pro optimální tvorbu nejen rekreačních objektů, nýbrž i celého prostředí, vhodného pro rekreaci všeho obyvatelstva.
Jedním z prvních opatření pro dosažení nápravy v tomto úseku bylo usnesení vlády České socialistické republiky č. 138 ze dne 9. června 1971 o regulaci chatové výstavby, dále "Metodické pokyny a územně-technické ukazatele pro výstavbu objektů individuální rekreace", zpracované v řízení MVT ČSR. Ty se vztahují na objekty typu rekreační chaty, rekreačního domku a rekreační chalupy, k jejichž plánování, řízení a výstavbě poskytují potřebné informace a údaje, jež mají sloužit k cílevědomému provádění a usměrňování rekreační výstavby. Byly proto určeny nejen projektantům a stavebníkům, ale zejména pracovníkům národních výborů všech stupňů.
V návaznosti na uvedené "Metodické pokyny" vláda ČSR svým usnesením č. 270 z 1. listopadu 1973 orientovala výstavbu vhodných objektů individuální rekreace do lokalit, kterých je nežádoucí další rozvoj trvalého bydlení a jsou určeny pro rekreaci.
S účinností od 1. října 1976 vstupují v platnost zákon "O územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)" a vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj. Tímto vyhlášením a zákonem jsou jasně formulovány i zásady pro výstavbu objektů individuální rekreace, kterými se v budoucnu musí řídit všichni, kteří jsou jakýmkoliv způsobem na výstavbě rekreačních objektů zainteresováni.
ZADÁNÍ STUDIE
Jak vyplývá z citovaných legislativních opatření, základním podkladem k vyhlášení rekreačního území (a tím se samozřejmě rozumí i rekreační vesnice nebo její části, předpokladem k vymezení ploch pro výstavbu rekreačních objektů i k vydání rozhodnutí o umístění stavby je projednaný a schválený územní plán nebo urbanistická (zastavovací) studie. Na rozdíl od předchozí praxe začíná být v rekreačních lokalitách součástí této dokumentace také architektonické studie objektů, určených k výstavbě.
Odbor výstavby a územního plánování okresního národního výboru v Děčíně zadal svým dopisem zn. OVÚP-154/24-72-76-Ř/Si ze dne 9. 2. 1976 u Architektonické služby, zařízení Českého fondu výtvarných umění, Voršilská 3, Praha 1, vypracování objemové
a zastavovací studie podnikové rekreace a rekreačních domků v katastru Knížecí. Objednávka byla AS Praha přijata pod č. Z 3606 dne 5. března 1976 a na základě přípravy byla později uzavřena i hospodářská smlouva. Zpracovatelem úkolu se stal ing. arch. Václav Šuk z Ústí n. L.
VYMEZENÍ ÚZEMÍ
Knížecí je částí města Velký Šenov a má vlastní katastrální území. Část vymezeného území patří do katastru Janovka (rekreační objekty čp. 30/2, 32/3, 36/4 a trvale obydlené domy čp. 33 a 34).
POŽADAVKY ZADAVATELE
V zásadě bylo požadováno vyhledání vhodných míst pro stavbu objektů podnikové (hromadné) rekreace a rekreačních domků ve vymezeném území s případným návrhem nutného doplnění komunikační sítě a určením etapizace výstavby. Pro informaci stavebníků požádal zadavatel vypracování ideových návrhů objektů ve vzorových variantách v měřítku 1:200.
CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU
Knížecí je částí města Velký Šenov, od jehož centra je vzdáleno asi 3 km. Přístupová komunikace navazuje v sousední Janovce (asi 0,5 km západně od Knížecího) na státní silnici III. třídy č. 26515, která spojuje státní silnici II/265 se Šluknovem. Po této silnici III/26515 je vedená jediná autobusová linka ČSAD č. 43340 Dolní Poustevna – Velký Šenov – Janovka – Šluknov – Jiříkov – Varnsdorf, jejíchž poměrně četných spojů lze použít při cestách do nejbližších měst Velký Šenov a Šluknov. Do Šluknova je možno využít přímější místní komunikace, která na uvedenou státní silnici vyúsťuje asi 1 km severně od Knížecího. Z Knížecího je napojení na státní silnici II/265 jižně od Starého Hraběcí po neudržované polní cestě, využívané t.č. pouze zemědělskou dopravou. Nejbližší železniční trať prochází Velkým Šenovem – na tamní nádraží je z Knížecího asi 3 km.
Zbytky původně poměrně rozsáhlého Knížecího (německy Fürstenwalde) leží na západním úpatí vrchu Hrazený, který je jednou z charakteristických krajinných dominant Šluknovského výběžku. Zatímco dolní část Knížecího, ležící zhruba ve výšce kolem 460 m n. m., byla v uplynulých desetiletích zlikvidována, v nejvyšších polohách kolem 520 m n. m. se ještě zachovalo několik původních objektů.
Zdravé lesy na vrchu Hrazený – t.č. ve správě Lesnické mistrovské školy ve Šluknově se přimykají ke Knížecímu právě v jeho horní části, pozemky státních lesů v Rumburku leží západně od Knížecího.
Zbylé objekty a pozůstatky původních objektů jsou jinak obklopeny pozemky státního statku v Rumburku. Většinou se jedná o pastviny a o minimální údržbě, které jsou v některých polohách podmáčeny. Pouze střední a horní část Knížecího se dotýkají obhospodařovaných zemědělských pozemků – jejich bonita nedosahuje vysokých hodnot.
Z hydrologického hlediska je vymezené území situováno pod rozvodnicí Vilémovského potoka, která prochází vrcholem Hrazeného vrchu (východně od Knížecího).
Podložní vrstvy jsou převážně krystalinické hlubinné vyvřeliny. Hrazený vrch, jehož vrchol je asi 800 m východně osady, je třetihorního, vulkanického původu. Podzemní voda v tomto typu podložních vrstev je vázána převážně na pukliny, horní zvětralé vrstvy a údolní novy potoků. Mimo 2 malé vodní požární nádrže v horní a jedna v dolní části Knížecího nejsou zde větší vodní plochy.
Celkově lze toto území pro svou odlehlost i přirozené přírodní podmínky charakterizovat jako vhodné k rekreačnímu využívání po celý rok.
OBYVATELSTVO A BYDLENÍ
Podle výsledků sčítání lidu a domů z roku 1970 bylo na vymezeném území celkem 8 budov, v nichž trvale bylo obydleno 5 budov, občas obydlené 2 a neobydlená 1 budova. V 6 přízemních a 2 dvoupodlažních budovách bydlelo v roce 1970 v 5 trvale obydlených bytech (z celkového počtu 8) celkem 13 obyvatel.
Jak ukázal terénní průzkum a konfrontace jeho výsledků se starými mapovými podklady, došlo v území jako u většiny sídel ve Šluknovském výběžku v poválečném období
k výraznému úbytku budov. V Knížecím se ve vymezeném území nacházelo celkem více jak 45 budov.
Podle terénního průzkumu v létě 1976 bylo na vymezeném území:
• 7 obytných domů trvale využívaných a
• 4 obytné rekreačně využívané budovy.
Vesměs se jedná o budovy starší 30 let – zhruba polovina budov byla postavena již v minulém století z valné části ze dřeva a z kamene, případně v kombinaci s cihlovým zdivem.
Zástavba je charakteristická volnější výstavbou podél místních komunikací. Dolní část Knížecího je charakteristická velkým počtem zbytků původních budov.
OBČANSKÁ VYBAVENOST
Nejbližší prodejna smíšeného zboží a pohostinství Jednota je ve Starém Hraběcí asi 1 km západně od Knížecího po polní cestě, resp. 1,5 km po silnici. Pro nákupy se dojíždí do Velkého Šenova a do Šluknova. V Knížecím žádná občanská vybavenost není. Požární zbrojnice vedle čp. 2 je již delší dobu zrušena. Ve střední části Knížecího je kaplička Sv. Jana Křtitele – dezolátní stav ji víceméně předurčuje k brzké demolici – v horní části (mezi čp. 1 a 2) je zachovalá barokní socha, krytá skupinou lip.
KOMUNIKAČNÍ SÍŤ
Zatímco přístupové silnice mají vesměs bezprašnou živičnou povrchovou úpravu jsou ostatní místní komunikace minimálně upravované – zčásti se jedná cesty zpevněné povrchově štěrkovým posypem, nebo o cesty polní, bez plošné úpravy v celé své šířce. Minimální šířka těchto cest neumožňuje plynulý obousměrný provoz, což platí i o spojovací polní cestě do Starého Hraběcí.
ZÁSOBOVÁNÍ VODOU
Veřejné vodovodní zařízení v Knížecím není. Většina objektů je napojena soukromými vodovodními svody z dvou hlavních zdrojů situovaných nad osadou na úpatí Hrazeného vrchu. Je to jednak drenáž ústící do pramenní jímky o vydatnosti v průměru cca 0,1 l/s
a studna s horizontálními sběrači o vydatnosti cca 0,4 l/s. Oba zdroje jsou poměrně blízko sebe (asi 40 m). Voda jak vizuálně, tak dle informací místních obyvatel je velmi dobré kvality.
Přepad z jímacích jímek je sveden do místní vodoteče.
KANALIZACE
Jednotná kanalizace v území neexistuje, splaškové vody jsou převážně podchycovány do žump, jejichž kvalita co do nepropustnosti nebyla zjišťována. Lze však předpokládat, že ze starých žump může docházet k prosakování s následným ohrožováním blízkých zdrojů pitné vody.
ROZVOD ELEKTŘINY
Místní rozvodná síť je napojena na transformátor ve Starém Hraběcí západně od vymezeného území a pokrývá veškerou stávající zástavbu.
NAVRŽENÉ ŘEŠENÍ
Navržené řešení vychází ze zásady využít k nové výstavbě rekreačních objektů především původních stavebních parcel a pozemků s nimi těsně sousedících (fotografie 10) a teprve potom pozemků, které pro zemědělské obhospodařování nejsou vhodné (špatná přístupnost, nepatrná výměra, svažitost území a pod). Při výběru ploch, vhodných k zástavbě rekreačních domků bylo dbáno na to, aby nová zástavba logicky na stávající zástavbu navazovala. Nepředpokládá se oplocování pozemků, pouze oddělení rekreačně obytného území od zemědělských ploch dřevěnými ohradami.
INDIVIDUÁLNÍ REKREACE
V usnesení vlády ČSR k problematice rekreace bylo radám krajských národních výborů mezi jiným uloženo změřit výstavbu vhodných objektů individuální rekreace především na volné plochy intravilánů nestřediskových sídlišť, určených pro rekreaci. Řadou studií se však prokázalo, že takových vhodným objektem není prakticky žádná ze seriově vyráběných rekreačních chat. Proto byla již v novém zákoně a příslušné vyhlášce zavedena nová právní kategorie "rekreační domek", který nalezne své uplatnění právě při výstavbě rekreačních objektů uvnitř vesnic. Aby ale nedošlo k lavinové devastaci vesnic novou rekreační výstavbou (podobně jako tomu bylo v minulosti u volné krajiny) je třeba zajistit vedle územně-plánovacího podkladu i vhodné typy objektů – odpovídajících svou náplní a vnější architekturou pojmu "rekreační domek". Ve vymezeném území je navržena výstavba celkem 30 rekreačních domků, z toho na základech původních budov objekty číslo 3, 6, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 20, 21, 24, 25, 27 a v jejich těsném sousedství jsou navrženy rekreační domky č. poř. 4, 5, 8 a 22. Na volných plochách jsou navrženy domky č. 1, 2, 7, 9, 10, 11, 19, 23, 26, 28, 29 a 30.
Přiložené objemové studie mají budoucím stavebníkům naznačit, jaké proporce by měly nové objekty mít. Při stanovování velikosti jednotlivých objektů je nutné přizpůsobit jejich půdorysný rozměr i základům původních budov. Je nutné upozornit na skutečnosti, že na vymezeném území se bez stavebních povolení již připravuje výstavba rekreačních objektů na původních základech.
Dispoziční řešení přiložených objemových studií vychází z požadavku soustředit veškeré funkce do jedné formy o obdélníkovém půdorysu zhruba 6 x 10 až 7 x 12 m se sedlovou střechou. Velikost je odvislá případně od základů původních budov, které jsou k dispozici a od toho, uvažuje-li uživatel také umístění garáže, která nemůže být dodatečně situována v sousedství rekr. domku jako samostatný objekt.
Studie rekreačních domků vycházejí z architektonických prvků staveb, které jsou pro tuto část Šluknovského výběžku typické.
V přízemí rekreačních domků je uvažováno vždy umístění obývacího pokoje, kuchyně, event. kuchyňského koutu a hygienických zařízení. Ložnice jsou řešeny v podkroví. Uvažují se jen přízemní domky s využitím podkroví jako dalšího obytného podlaží. Garáž, dílna, sklad topiva a nářadí se uvažuje v přízemí, komora buď v přízemí nebo v podkroví.
Při výstavbě rekreačních domků je třeba dodržet tyto zásady:
• střecha: pouze sedlová, se sklonem cca 45° s použitím krytiny z břidlice, eternitu ev. plechu. Štíty obloženy dřevem nebo omítnuty. Vyloučeno je použití laminátové krytiny střech.
• zdivo: hladce omítnuté a bílené zdi z tvárnic, cihel a podobného materiálu. Části obvod. zdiva mohou být obloženy dřevěnými fošnami, případně část stavby může být provedena jako srubová (ale ne z tyčoviny).
• barvy: nátěry oken, dveří, stěn provádět v barvách bílé, hnědé až černé, tmavě zelené, u detailů lze použít červené a žluté.
Nelze používat materiálů typicky městských jako břizolit, glazovaná keramika, skleněné
a kovové obklady a umělý kámen. Stejně tak lignátové desky v důsledku svého výrazného vzhledu se těžko zapojují do krajiny. Zejména objekt minimálních rozměrů obložený lignátem totiž působí dojmem provizorním, vážně narušuje charakter sousedních objektů
a znehodnocuje i přírodní prostředí.
HROMADNÁ REKREACE
V současné době není ke hromadné rekreaci využívána žádná ze stávajících budov. Navrženo je umístění celkem 3 středisek hromadné rekreace, z toho střediska 1 ve střední a středisek 2 a 3 v horní části Knížecího. Předpokládána je výstavba oddělených objektů obytných (označeny v situaci 1:2000 je označen E1-E5) s cca 20 lůžky v každém z nich
a samostatného objektu (označení A) se stravovací, společenskou a správní funkcí. Toto řešení umožňuje postupnou výstavbu obytných objektů podle finančních možností investora.
Středisko 1 je situováno na stavebních pozemcích se zbytky základů původních budov. Realizace střediska nevyžaduje zábor zemědělských pozemků.
Střediska 2 a 3 jsou navržena na pozemcích, které jsou prakticky t. č. zemědělsky nevyužívány. Jejich realizace je vázána uvolněním ploch výběhů resp. extenzívně využívané pastviny, což je závislé na výkladu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a zákona o územním plánování
a stavebního řádu v otázce stanovení hranice intravilánu.
Vnější vzhled objektů je nutné udržet ve stejném stylu, jako navržené rekreační domky (viz přiložené studie!).
KOMUNIKACE A DOPRAVA
Stávající komunikační skelet je návrhem zachován, je však nutné vylepšit povrchovou úpravu vozovek, zejména v průtahu mezi horní a dolní částí Knížecího.
Nové přístupové komunikace jsou uvažovány pouze k rekreačním domkům. Vzhledem
k významu a využívání těchto komunikací, které budou mít víceméně charakter soukromých cest, postačí šířka štěrkové vozovky cca 2,5 m. Náklady na jejich výstavbu
a údržbu by měli hradit stavebníci rekreačních domků.
Obdobně by měly být upraveny přístupové komunikace k jednotlivým střediskům hromadné rekreace, včetně úpravy přiměřeně velkých ploch na parkování vozidel návštěvníků - rekreantů.
Neuvažuje se zprůjezdnění polní cesty do Starého Hraběcí z důvodu zachování klidu
v rekreačním území Knížecí.
Parkování soukromých vozidel se nepředpokládá na veřejných komunikacích, ale na pozemcích u jednotlivých rekreačních objektů. Garážování vozidel je možné (v souladu s citovanou vyhláškou FMTIR) pouze v garážích uvnitř objektů. Dodatečné přístavby garáží ke kolaudovaným objektům nemohou být povolovány.
Z hlediska dopravní dostupnosti tohoto území je třeba zajistit zkvalitnění veřejné dopravy zavedením většího počtu linek ČSAD ve směru od Velkého Šenova, Šluknova i od Krásné Lípy (přípoj na trať ČSD Praha – Rumburk). Po dokončení výstavby střediska by mohly některé spoje projíždět kolem čp. 36/4 a 30/2 se zastávkou na křižovatce severně od stávající kapličky.
VODNÍ PLOCHY A TOKY
Na území Knížecího pod Hrazeným vrchem vzniká potok, který se vlévá západně od Knížecího ve Starém Hraběcí do Vilémovského potoka. S ohledem na malé povodí jsou průtoky rovny prakticky vydatnosti pramenních vývěrů. Z úpatí Hrazeného vrchu (v průměru cca 0,5 l/s) na místním potůčku existovaly menší rybníčky, největší z nich byl ve spodní části Knížecího (plocha cca 0,1 ha). Místní vodoteč má v dolní části koryto zachované v přirozeném neregulovaném stavu. Potůček teče převážně luční tratí, profil v horní části je nevýrazný, mělký, roztříštěný a zarostlý. Kvalita vody v toku dle odhadu není horší než I.b. třídy čistoty vody.
Koryto se v horní části navrhuje vybudovat v nové trase, pod rybníčky v dolní části Knížecího se navrhuje koryto prohloubit a směrovat tak, aby se podchytila větší část odtoku území. Přirozený charakter je třeba zachovat. Pro ochranu vlastního toku i ochranu kvality vody se navrhuje vysázení břehového porostu o šířce 5 m minimálně na každou stranu od osy vodoteče. Hygienická ochrana toku je nutná zejména proto, že západně od Knížecího před Starým Hraběcí má být výhledově zřízena rekreační nádrž, která bude vodou zásobována právě z této vodoteče.
Mimo pečlivé údržby stávajících vodních nádrží v horní části Knížecího a již upraveného rybníčka vedle navrženého rekr. domku č. 12 je navržena obnova bývalého rybníčka v dolní části Knížecího, který by měl být nedílnou součástí uvažované rekreační nádrže ve St. Hraběcí a zároveň by plnil funkci protipožární nádrže.
ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Objekty rekreace je možné zásobovat ze stávajících zdrojů po menší úpravě. Doporučuje se doplnit sběrnou drenáž tak, aby veškerá kapacita byla svedena do nedávno vybudované studny na pozemku kat. č. 361 nad čp. 2. Nepředpokládá se, že vydatnost by byla větší než 0,5 l/s. Touto kapacitou jsou limitovány kapacity rekreačních objektů. Pro ochranu zdroje je třeba stanovit a oplotit I. pásmo hygienické ochrany, a to minimálních rozměrů 50 m proti a 30 m po svahu od místa jímání. Pro krytí špiček těsně pod jímacím zařízením je třeba vybudovat akumulaci. S ohledem na navržené obnovení rybníků není nutné počítat s požární zásobou. Voda by se zdravotně zabezpečovala ve vodojemu. Z vodojemu by byl svedený gravitační vodovodní řad podél cesty pro rekreační objekty. Pro výše uložené objekty (zejména hromadnou rekreaci 2 a 3) či objekty na úrovni vodojemu by bylo nutné u vodojemu umístit tlakovou nádrž. Bude však (v případě realizace středisek
2 a 3) vyhledat další vhodný vodní zdroj s dostatečnou kapacitou.
ODKANALIZOVÁNÍ
Navrhuje se vybudování splaškové kanalizace pro rekreační objekty a následně buď vyčištění splašků v některém typu balené čistírny (úplné mechanicko-biologické) a svedení na dočištění do rybníčka, nebo svedení do emšerské studny a odvedení mechanicky předčištěných splašků mimo povodí potoka z Knížecího s ohledem na navrhovanou rekreační nádrž na tomto potoce ve Starém Hraběcí.
Pro ochranu potoka je nutné, aby vyčištěná voda měla v dočišťovacím rybníčku zdržení alespoň 10 dnů. Z tohoto pohledu by bylo nutno patřičně zvětšit objem této nádrže, či vybudovat ještě jeden pod ní.
LIKVIDACE ODPADKŮ
Nespalitelné odpadky nelze odkládat do přilehlých lesů. Předpokládá se jejich shromažďování (popelnice ev. kontejnery) a odvoz mimo vymezené území na skládku MěNV Velký Šenov.
ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTŘINOU
Sekundární rozvod je od trafostanice podél této linky zabezpečen místní zásobovací sítí ke všem stávajícím objektům. Protože nové objekty jsou navrženy vesměs podél této linky, předpokládá se napojení na ni. Je však pravděpodobné, že vzhledem ke zvýšeným odběrům elektřiny po dokončení výstavby všech rekreačních objektů (tj. včetně středisek hromadné rekreace) bude nutné tuto linku nahradit linkou novou s příp. umístěním vlastní transformace v Knížecím.
VEGETAČNÍ KRYT
Přirozený vegetační kryt byl narušen v místech demolovaných objektů, jejichž základy či zbytky zdí jsou zarostlé křovinami.
Při výstavbě nových objektů pro rekreaci lze tyto divoce rostoucí křoviny odstranit, v maximální míře je však nutné šetřit vzrostlé stromy. V grafické příloze 1:2000 je vyznačeno, kde by měla být vysázena vysoká zeleň nová. Vysazovat ale lze jen takové druhy, které odpovídají místním podmínkám a kterým se v daném prostředí bude dařit. Úprava okolí rekreačních objektů se nesmí vymykat místním zvyklostem, t.j. travnaté plochy se solitérními stromy ev. nepočetné skupiny listnatých stromů jako lípa, javor, jasan, kaštan apod.
Nepřípustné je zřizování parkových úprav pozemků vč. rozsáhlých skalek a umísťování trpaslíků, pneumatik a podobných "uměleckých" doplňků na pozemky všech obytných (tj. včetně rekreačních) objektů.
HŘIŠTĚ
Nepředpokládá se zřizování sportovišť pro závodní sport, ale pouze úprava ploch pro provozování rekreační odbíjené a kopané. Na vyznačených navržených plochách se uvažuje buď travnatý povrch event. pouze mlatová úprava terénu. Ve střediscích hromadné rekreace jsou navrženy plochy pro dětská hřiště a situace ohniště pro pořádání táboráků.
ZÁVĚR
Dosavadní neuspokojivá bilance v organizovaném a plánovitém řízení rekreační zástavby není uspokojivá, a to především proto, že byla většinou realizována bez předchozí územně-plánovací přípravy. Tomuto nedostatku má být čeleno v budoucnu postupným zpracováváním takové dokumentace, která umožní v zájmových oblastech rekreace jejich výstavbu řídit.
Je nutné, aby všichni zúčastnění na výstavbě rekreačních domků v Knížecí respektovali ustanovení zákona č. 50/76 Sb. "O územním plánování a stavebním řádu" a na něj navazující vyhlášky FMTIR č. 83, 84, 85, 88 a 89 z roku 1976.
www.knizeci.cz www.fuerstenwalde.cz © 2013-2026 knizeci@email.cz
Dále se můžete podívat na fotografie z roku 1976
Níže je možné si prohlédnout návrhy, jak měla rekreační oblast vypadat, včetně 3 oblastí staveb hromadné rekreace, které nebyly realizovány.